Podívejme se trochu blíže na živočišnou říši, a pozastavme se u druhů, k nimž některá prapodivná zvířátka patří.

• Ksukol ocasatý (Daubentonia madagascariensis) – jedná se o vzácnou madagaskarskou poloopici – lemura, jehož vzhled v „obličeji“ je přinejmenším legrační. Vykulené oči, špičatá brada a velké odstáté uši s permanentně rozcuchanou srstí vás rozesmějí a malé děti by se mohly i vylekat. Záleží však na vkusu a úhlu pohledu.  Každý druh, byť nevzhledný, má v přírodě své místo; vzhled těch ostatních posuzujeme pouze my lidé – vždyť i jméno jsme mu dali prazvláštní.

• Želva s hadím krkem – myslíte, že takový živočich neexistuje? Omyl. Těchto želv žije na světě hned několik druhů. A protože je krk těchto želv opravdu dlouhý, nedokáží ho pod krunýř zatáhnout jako běžné želvy, a tak se ubránit nepříteli. Avšak i s tímto problémem si evoluce poradila a želvy si svůj dlouhatánský krk pod krunýř smotávají nebo si ho omotávají kolem boční části krunýře. Patří sem zejména:
  • Želva dlouhokrká východní (Chelodina longicolis), která je polovodním druhem a žije v jihovýchodní Austrálii; je masožravá a živí se převážně rybami, hmyzem a bezobratlými živočichy.
  • Argentinská želva s hadím krkem (Hydromedusa tectifera) – jejím domovem je Střední a Jižní Amerika. Žije v prostředí tekoucích vod.
  • Želva s hadím krkem (Chelodina mccordi) – jedná se o endemitní druh na indonéském ostrově Rote a tato želva má v porovnání s ostatními asi svůj krk nejdelší.

• Krtek hvězdonosý (Condylura cristata) – zdá se, jako by tomuto tvoru někdo ublížil, nicméně takový je jeho vzhled. Z čumáčku mu totiž vyrůstají masité chapadlovité útvary hvězdicového vzhledu, které působí až strašidelně. Avšak tyto přívěsky jsou plné receptorů, které krtkovi pomáhají orientovat se v prostředí a najít cestu do podzemí. V podstatě mu nahrazují čich i hmat. Tento roztřepený „nos“ patří k nejcitlivějším a nejvnímavějším smyslům, které kdy příroda vytvořila.